O andělech, kteří přináší radost
Myslíte, že v dnešním světě, který je tak zaměřen na statky pozemské, je možné, aby andělé, o kterých jsme slýchávali, když jsme ještě byli dětmi, a na které jsme během času téměř zapomněli, přinášeli radost ? A v tomto případě ne malým, ale „velkým dětem“? Možná mi dáte za pravdu, že kdesi hluboko v duši člověka přežívá představa anděla jako někoho krásného. Zejména o vánocích můžeme zahlédnout různé anděly, andělíčky, zdobící vánoční stromečky, visící v oknech či rozmístěné na různých částech našich příbytků. Jakoby v nás ožívalo něco,co je hluboko vryto v naší duši a zapomenutí andělé přicházejí do našich domovů a ožívají v našich srdcích.
O radosti, kterou přinesli andělé do života 90-ti leté p. Marie Holubové a dalších seniorů z Domova důchodců a z Penzionu v Rožnově pod Radhoštěm, vám chceme nyní vyprávět.
Paní Holubová je dlouholetou vedoucí kulturní komise a velmi aktivně se ve svých 90-ti letech zapojuje do života obyvatel. Tato moudrá žena je ve svém věku i přes některé zdravotní potíže velmi čilá.
Je to však již dlouho, co začala poci?ovat ve svém srdci jakousi prázdnotu, pocit nenaplnění a sdílela ho s mnohými ostatními seniory. Kladla si otázku, jak obohatit život těch obyvatel, kteří jsou ještě ve svém věku tělesně čilí, ale kteří ztratili smysl života a cítí jakýsi druh prázdnoty. Dříve zde bylo mnoho zájmových kroužků. Ty se však během času téměř všechny rozpadly a lidé se začali nudit. I přes svou fyzickou zdatnost se mnozí začali cítit nepotřebnými, odloženými, neužitečnými, zbytečnými.
Pan Šenkýř, ředitel Domova důchodců a Penzionu také cítil potřebu změny. tuto myšlenku vyjádřil na setkání sociální komise v březnu 2006. Nevěděl však, že p. Holubová podnikla již první kroky a spolupráce, o které tak dlouho snila, začínala mít konkrétní podobu.
Impulsem k navázání prvního kontaktu byl článek o centru Iskérka ve Spektru. Došlo k první schůzce s koordinátorkou p. Blankou Mikolajkovou. Ta přijala nabídku na spolupráci s velkou radostí. Brzy poté byla v polovině března 2006 zorganizována beseda v Domově důchodců, jejímž tématem byla pracovní terapie. Hovořilo se o vlivu a účincích práce pro udržení si dobrého psychického i fyzického zdraví. Paní Blanka představila konkrétně formu spolupráce Iskérky a seniorů ukázkou kompletace andělíčků. Do spolupráce se zapojilo prvních 15 seniorů a za pár dnů bylo dokončeno prvních 75 andělů. Všichni, kteří se do této spolupráce zapojili, objevili zakrátko pravou radost, která přichází tehdy, když někomu pomáháme. Ona sama je tou sladkou odměnou, kterou nelze vyvážit penězi. Kdo dává, dvakrát dostává. Ten hřejivý pocit dobra, že někomu můžete být prospěšní a užiteční dává smysl života. Sama p. Holubová vypovídá, že po smrti manžela to byla právě práce, která ji zachránila před hlubokým smutkem nad ztrátou milované bytosti. Tato spolupráce přináší nejen obrovskou radost seniorům, ale přináší i konkrétní finanční pomoc našemu centru. Andělíčky i jiné drobnosti je možno shlédnout a zakoupit přímo v centru Iskérka (MŠ 1. Máje 864, Rožnov p.R.), v prodejně zdravé výživy „Zrnko“(naproti hotelu Novák), na různých jarmarcích nebo v kavárně Betánie v Olomouci.
Oboustranné rodící se spolupráci je nakloněn také p. Šenkýř stejně jako ostatní senioři, kteří s netrpělivostí čekají na další zakázky.
V rámci vzájemného se obohacování nabídli senioři našim klientům možnost účastnit se jejich zájezdů zdarma. Také to je způsob, jak udělat někomu radost. První společnou akcí byl zájezd do Karlovic na výstavu malovaných kamenů a hedvábí, spojený s příjemným společným posezením v restauraci.
Ten, kdo má křídla, je svobodný, může si létat, kam chce, a být rychle tam, kde je třeba. Schovat někoho pod křídly znamená chránit jej, opatrovat a poskytnout mu bezpečí. Křídla k andělovi patří, ale myslím, že je nepotřebuje. Vypadá totiž jako každý jiný člověk, který znenadání přijde, utěší, pohladí a pomůže. Nevíme a ani nikdy s jistotou vědět nebudeme, jak andělé vypadají. Jisté však je, že často prožíváme neobyčejně obyčejné chvíle, kdy je nám najednou někdo nečekaně blízko a kdy my jsme blízko druhým. A to je velká věc.
Stále ještě si myslíte, že andělé neexistují? Že jste nikdy žádného nepotkali...
“Mně ještě nikdy nebylo tak dobře jako teď,“ říká p.Holubová.
Sociální centrum denních aktivit Iskérka
Komentáře (0)