O kompostování

V minulých týdnech se na mne obrátila řada občanů s dotazy ve věci kompostování a rožnovské kompostárny. Někteří z nich mne vyzvali, abych o této problematice napsal článek a objasnil některé skutečnosti.

Kompostováni biologických odpadů je asi nejstarší recyklační technologií, kterou lidstvo provozuje. Co je vlastně kompostování? Je to technickými opatřeními urychlený biologickobiochemickochemický rozklad organických látek za vzniku humusu. Hnacím motorem těchto procesů jsou půdní mikroorganizmy. Tyto procesy probíhají v půdě a na jejím povrchu samovolně. Kompostováním se urychlují, zejména díky provzdušňování. Dnes již máme k dispozici i moderní prostředky, např. enzym celulázu nebo koncentrát humusotvorných mikroorganizmů, kterými se humufikace ještě více urychluje. Existují také již technologie kompostování v uzavřených reaktorech, opatřených biofiltry. K tolik obávanému zápachu je nutné sdělit, že zapáchá jenom kompost, při jehož tvorbě nebyla dodržena některá ze základních podmínek, zejména dostatek kyslíku ve hmotě, optimální vlhkost, apod. To jsou však technickoorganizačně lehce splnitelné podmínky. V Rožnově p.R. již byla kompostárna v letech 2000-2003 provozována při kapacitě okolo jednoho tisíce tun ročně po technické a technologické stránce bez větších problémů a bez jediné stížnosti občanů a to jak oficiální, tak neoficiální.

Zavádění kompostování se nejčastěji děje z důvodů snížení zátěže životního prostředí, poté obvykle následuje jeho rozvoj z důvodů ekonomických-snižují se náklady na likvidaci odpadů - v USA v roce 1993 došlo ke 20%nímu snížení. Výsledný produkt-kompost, je velmi cenným zdrojem humusu, který chudé valašské půdy potřebují jako sůl. Pokud se nám podaří zvýšit obsah humusu v půdě o jedinou desetinu procenta, zvýší se tím, mj., jímavost půdy, což je jedním z významných protipovodňových opatření.

Naše město nyní produkuje ročně asi jeden tisíc tun trávy a listí. Na skládku nesmí-byl by to ostatně ekonomický i ekologický nesmysl. Co tedy s tímto odpadem? Buď ho budeme kompostovat sami, nebo jiní. Pokud jiní jinde, tak to musíme my zaplatit - za rok to bude, podle vzdálenosti kompostárny, okolo půl milionu korun. Z toho plyne, že budeme muset zvýšit místní poplatek za odpad o několik desítek korun za osobu a rok.

Jak je řešeno kompostování jinde? Např. v Pardubicích vloni zprovoznili obří kompostárnu za patnáct milionů korun, která bude zpracovávat desítky tun zelené hmoty. Naproti tomu ve švýcarském Curichu je více než pětset kompostiš?, každé pro tři až pětset domácností.

Vlastní městská kompostárna je nezbytností. Její provoz je však podmíněn eliminací všech negativních vlivů na okolí při zohlednění oprávněných požadavků občanů.

RNDr. Ivan Lukáš

Související články

Ekodomov: Bioodpad - živá hmota pro nový život (11.06.05)

Na stránkách Ekodomova jsou zveřejněny informace o tom, proč a jak sbírat bioodpad, informace o domácím, komunitním i komunálním kompostování. Najdete zde i informační a osvětovou kampaň na podporu kompostování a odděleného sběru bioodpadu pro města a obce. Je zde zveřejněn seznam zapojených měst včetně Vsetína.

Poslední aktualizace: 11.06.2005